Informace z území krajů, okresů, obcí s rozšířenou působností i obcí se zaměřením zejména na hospodářské, sociální, životní prostředí, administrativní členění, veřejnou správu i samosprávu, dotace apod.
Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Administrativní instituce Statistická data Místní akční skupiny Vesnice roku Území Euroregiony Dotace
Česká republika a regiony Ministerstvo pro místní rozvoj Dokumenty k regionálnímu rozvoji Mapy
Home RISY.cz Krajské RIS Pardubický kraj Veřejná správa

Veřejná správa

Veřejná správa v České republice je vykonávána státem (státní správa) a územně příslušnými samosprávnými územními celky (samospráva - obce a kraje).

Nejvyšší úřad státní správy České republiky je vláda ČR, následovaná ministerstvy, jinými "ústředními orgány státní správy" a dalšími státními úřady, které vykonávají státní správu svými místně a věcně kompetentními jednotkami na celém území státu. Výkon státní správy může být na základě zákona přenesen na obce či kraje.

Obce a kraje vedle této tzv. "státní správy v přenesené působnosti" vykonávají též veřejnou správu ve "vlastní působnosti" - samosprávu. Toto členění se projevuje nejen v konkrétní organizaci krajských a obecních úřadů, ale i v řízení, které odpovídá dané úloze.

Pojmem obec se v českém právu rozumí teritoriálně ohraničené samosprávné územní celky, které disponují právní subjektivitou a vlastním majetkem. Obce jsou přímo ústavou a zákonem oprávněny vykonávat veřejnou správu na svém území ve vlastní působnosti.

K výkonu veřejné správy ve vlastní působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu občanů obce, když jimi nejsou pověřeny kraje nebo zvláštní státní úřady nebo když se nejedná o výkon státní správy v přenesené působnosti.

Také kraj je veřejnoprávní samosprávná jednotka, která disponuje právní subjektivitou a majetkem. V současnosti existuje 13 krajů (14 s hlavním městem Prahou), jejich území a jména jsou stanoveny Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb.

Organizační struktura a působnost krajů jsou stanoveny především v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích. Také činnost krajů se člení na výkon státní správy v přenesené působnosti (tato je u všech krajů shodná) a na zabezpečení úkolů veřejné správy ve vlastní působnosti. K tomu přibývají některé další kompetence, protože kraj je pověřen dohledem nad obcemi na jeho území a obecně je činný jako druhá instance pro správní akty (v přenesené působnosti) obcí (ve vlastní působnosti).

Rozsah úloh státní správy, kterými jsou obce pověřovány v přenesené působnosti na základě zákona a z něj vycházejících předpisů, není naproti tomu u všech obcí shodný. Naopak jsou rozlišovány tři kategorie obcí:

  • obce (§ 61 I a) zákona 128/2000 Sb.);
  • obce s pověřeným obecním úřadem (§ 64 zákona 128/2000 Sb., zákon č. 314/2002 o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, vyhláška 388/2002 o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních úřadů s rozšířenou), v současné době existuje 393 obcí s pověřeným obecním úřadem;
  • obce s rozšířenou působností (§ 66 zákona 128/2000 Sb., zákon 314/2002 Sb., vyhláška 388/2002 Sb.), v současné době existuje 205 obcí s rozšířenou působností.

Obce s rozšířenou působností (ORP, Obce III) vykonávají státní správu v oblasti financí, školství, kultury, obecné správy, živnostníků, stavebního řádu, obrany a krizového plánování, zemědělství a ochrany životního prostředí.

Zákon č. 128/2000 Sb. stanovuje také tzv. "statutární města" - ke kterým se řadí největší města v České republice. Statutární města vykonávají mimo veřejné správy ve vlastní působnosti také státní správu v přenesené působnosti jako obce, obce s pověřeným obecním úřadem a obce a rozšířenou působností. S tímto statutem se mohou dělit na městské obvody nebo městské části, aby mohly výkon správy lépe zorganizovat.