Regionální rozvoj ČR

Česká republika a regiony

Česká republika leží ve střední Evropě. Dne 1. ledna 1993 v souvislosti s rozdělením tehdejší České a Slovenské federativní republiky vznikla samostatná Česká republika a samostatná Slovenská republika. Podle ústavy navazuje novodobý český stát na tradice státnosti Československa a bývalých zemí Koruny české. Česká republika je parlamentní demokracie, právní stát založený na svobodné soutěži politických stran. Hlavou státu je prezident republiky a zákonodárným orgánem je dvoukomorový Parlament České republiky.

Dne 12. března 1999 byla Česká republika přijata do NATO a 1. května 2004 vstoupila do Evropské unie, dne 21. prosince 2007 se stala součástí Schengenského prostoru. Česká republika je rovněž členem OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Republika sousedí se čtyřmi státy. Na západě s Německem, na severovýchodě s Polskem, na jihovýchodě se Slovenskem a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Celková rozloha republiky činí 78 866 km².

Ke dni 1. ledna 2016 bylo v České republice 6 258 obcí s průměrnou velikostí obce 1687 obyvatel. Podstatnější je však fakt, že ke stejnému datu tvořily obce do 1 000 obyvatel 77 % obcí České republiky. V obcích nad 20 tis. obyvatel (61 měst) žije téměř 43 % obyvatel. Naproti tomu v obcích do 500 obyvatel (3440 obcí) žije 7 % obyvatel. V 1275 obcích je zřízen matriční úřad a v 677 obcích působí stavební úřad.

Zdroj dat: ČSÚ

Regiony a obce

Česká republika se podle platné ústavy člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu.

Obce i kraje jsou veřejnoprávními korporacemi, spravují své záležitosti samostatně, v rámci tzv. samostatné působnosti, do které může stát a jeho orgány zasahovat jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

Obce i kraje mají vlastní majetek a příjmy vymezené zákonem, hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu, pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánům obcí a krajů, vykonávají orgány obce nebo kraje jako tzv. přenesenou působnost. Obec nebo kraj je při výkonu státní správy správním obvodem.

V roce 1990 byla zrušena správní struktura sestávající z krajských, místních a městských národních výborů. Postupně bylo zavedeno krajské a obecní zřízení s obcemi, městy a kraji, které v rámci tzv. smíšeného modelu veřejné správy vykonávají působnost samostatnou i přenesenou, delegovanou z úrovně státu.

Nejvyšším orgánem státní správy v území (tedy přenesené působnosti, delegované z úrovně státu) jsou kraje, jejichž území se dále dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) označované jako obce III. stupně. Správní obvody obcí s rozšířenou působností se dále člení na územní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (tzv. obce II. stupně nebo typu), které vykonávají některé specifické pravomoci státní správy pro obce v jejich spádovém území. Výkon státní správy v obcích základního stupně (nebo typu) je rovněž diferencován podle některých agend – v některých z nich jsou sídla matričních, živnostenských nebo stavebních úřadů, vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy nebo provádějí vidimaci a legalizaci dokumentů.

Dřívější správní území tzv. okresů je zachováno pouze ve vybraných správních oblastech (např. v soudnictví) a pro statistické účely.

Statistickou jednotku NUTS 1 tvoří celé území České republiky. Statistické jednotky NUTS 2 jsou tvořeny jedním až třemi kraji tak, aby měly srovnatelný počet obyvatel a mohly z této úrovně prostřednictvím tzv. regionálních rad regionů soudržnosti distribuovat podporu v rámci politiky soudržnosti EU. Plzeňský a Jihočeský kraj jsou tak sdruženy do oblasti NUTS Jihozápad, Karlovarský a Ústecký do oblasti NUTS Severozápad, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický do oblasti NUTS Severovýchod, Vysočina a Jihomoravský do oblasti NUTS Jihovýchod, Olomoucký a Zlínský do oblasti NUTS Střední Morava. Oblast NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko je každá tvořená jediným krajem.

Kraje jsou statistickými jednotkami NUTS 3, přičemž NUTS Praha, NUTS Střední Čechy a NUTS Moravskoslezsko zároveň i na úrovni NUTS 2. Především pro posílení přeshraniční spolupráce v rámci EU jsou zřízeny tzv. euroregiony.

Financování obcí a regionů
V tabulce jsou uvedeny příjmy a výdaje obcí, dobrovolných svazků obcí (DSO) a krajů (stav k 31. 12. 2016, v mil. Kč).

Zdroj: Ministerstvo financí, únor 2017

Regiony a legislativa

Z hlediska členění výkonu státní správy v ČR je důležitý zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený tzv. kompetenční zákon upravuje okruhy působností pro ústřední orgány státní správy – ministerstva a kromě nich stanoví dalších 15 ústředních orgánů státní správy.
Pro výkon státní správy v území jsou důležité zákony upravující působnosti vyšších a základních územních samosprávných celků, tedy krajů, obcí a měst a také hl. m. Prahy.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Kraj jako územní celek, který je vymezen hranicí území kraje, je územním společenstvím občanů, samostatně spravovaným zastupitelstvem kraje; dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Obec jako územní celek, který je vymezen hranicí území obce, je územním společenstvím občanů, samostatně spravovaným obecním zastupitelstvem; dalšími orgány jsou rada obce, starosta a obecní úřad.
Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Totéž platí pro obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města.
Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse; dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse.
Statutárními městy jsou Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy.
Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, starosta, úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části.
Orgánem obce, městyse, města, statutárního města, městského obvodu nebo městské části je též komise, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Hlavní město Praha má postavení hlavního města České republiky a současně také kraje, obce nebo městských částí.
Hlavní město Praha je samostatně spravováno zastupitelstvem hlavního města Prahy; dalšími orgány hlavního města Prahy jsou rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy a zvláštní orgány hlavního města Prahy.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
Tato právní úprava je speciálním zákonem upravujícím podmínky především pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji (a s tím související působnost ústředních správních úřadů, krajů a obcí) a pro koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti.
Části zákona pojednávající o poskytování podpory regionálního rozvoji obsahují ustanovení upravující

• způsoby podpory regionálního rozvoje,
• předmět a obsah strategie regionálního rozvoje ČR, postup při jejím zpracování a schvalování, zpracování zprávy o jejím uplatňování a aktualizaci,
• předmět a obsah strategie rozvoje územního obvodu kraje, postup při jejím schvalování, zpracování zprávy o jejím uplatňování a aktualizaci,
• působnost Ministerstva pro místní rozvoj, ústředních správních úřadů, krajů a obcí a dále Centra pro regionální rozvoj ČR při podpoře regionálního rozvoje, zejména ve vztahu k tvorbě a naplňování strategických rozvojových dokumentů.

Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.
Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji vymezí dokument Strategie regionálního rozvoje České republiky schvalovaná vládou ČR a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje schvalovaná krajským zastupitelstvem. Tyto koncepční materiály jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie, určují zaměření a cíle regionálního rozvoje, zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen  „státem podporované regiony“).

Ministerstvo pro místní rozvoj sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje, koordinuje také na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního rozvoje a územní spolupráce.

Kraj analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu, schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje a sleduje a hodnotí její plnění.

Obec spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje, v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty. Dále obec samostatně nebo ve spolupráci s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu obce. Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje a s ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.
V části zákona o koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti jsou pro současné programové období EU (2014- 2020) významná především ustanovení upravující:

• vytváření a uplatňování jednotného národního rámce (pod koordinačním vedením Ministerstva pro místní rozvoj) pro sjednocení postupů při přípravě, řízení, monitorování a vyhodnocování programů fondů EU,
• podmínky pro vydávání řídicích aktů závazných pro řídicí orgány pro metodické sjednocení postupů při přípravě, řízení, monitorování a vyhodnocování programů fondů EU,
• vymezení účelu, funkcí a aplikací monitorovacího systému,
• vymezení účelu a náplně činnosti poradního orgánu vlády v této oblasti (tzv. Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy),
• rámcové pravomoci řídicích orgánů a jimi pověřených subjektů k poskytování dotací,
• úpravy působnosti vybraných měst (Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní město Praha), zpracovávajících a naplňujících udržitelné městské strategie prostřednictvím aplikace integrovaných územních investic (zkráceně  „ITI“)