Regionální rozvoj ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj – základní činnosti

• Celostátní koordinace fondů EU – Spolupráce s orgány EU – Územní agenda EU
• Veřejné investování – Veřejné dražby a realitní činnosti
• Regionální politika – Cestovní ruch – Bytová politika
• Územní plánování a stavební řád

Odbor strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení zajišťuje zejména působnosti ministerstva jako ústředního orgánu státní správy ve věcech regionální politiky, a to především na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, výkon státní správy v oblasti poskytování státní pomoci při obnově území postiženého živelními a jinými pohromami podle zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, a zabezpečování úkolů výzkumu a vývoje v oblastech souvisejících s působnostmi ministerstva. Odbor dále spravuje Katalog agend v Registru práv a povinností v rámci své působnosti dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.

Členění odboru :

• Oddělení rozvoje venkova
• Oddělení řízení strategie regionálního rozvoje
• Oddělení urbánní politiky a strategií
• Oddělení pohřebnictví
• Oddělení koncepce dostupného bydlení
• Oddělení analýz a strategie bytové politiky
  

Strategie regionálního rozvoje ČR (2021 - 2027) – usnesení vlády č. 775/2019 Sb.

Ambicí Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ je stanovit hlavní cíle regionálního rozvoje v horizontu 7 let, resp. definovat v souladu se zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje hlavní cíle regionální politiky státu v období let 2021–2027. Hlavním smyslem SRR je identifikovat, ve kterých tematických oblastech je potřebný či žádoucí územně specifický přístup, a definovat, jaké (odlišné) intervence by měly být realizovány v odlišných územních kontextech tak, aby byla podporována konkurenceschopnost, snižovány regionální disparity a nalézána řešení podporující udržitelný rozvoj území. Strategie je členěna do šesti strategických cílů:

• Metropolitní území
• Aglomerace
• Regionální centra a jejich venkovské zázemí
• Hospodářsky a sociálně ohrožení území
• Strukturálně postižené regiony
• Kvalitní plánování regionálního rozvoje

Koncepce rozvoje venkova

Koncepce rozvoje venkova je postaven na rozsáhlých vědecko-výzkumných vstupech, na šetřeních v území mezi lokálními a regionálními aktéry, ale také na diskusích s nejdůležitějšími aktéry rozvoje území.

Koncepce vymezuje pět typů venkova, k nimž jsou přiřazeny jednotlivé rozvojové aktivity. Díky jejich realizaci bude venkov při úspěšné realizaci koncepce „územím, ve kterém se dobře žije, a o němž se zároveň říká, že se v něm dobře žije.“ Tak, aby byl venkov atraktivní pro bydlení, práci a podnikání, rozvoj cestovního ruchu apod. Aby se na venkově žilo dobře, musí být zajištěna dostatečná infrastruktura a vybavenost venkovských sídel, výkonné, stabilní a diverzifikovaná ekonomika venkova umožňující seberealizaci obyvatel venkova, zdravý, rekreačně atraktivní a klimaticky stabilní životní prostředí venkova, rozvoj lidského a sociálního kapitálu na venkově, rozvoj víceúrovňového strategického plánování a řízení rozvoje venkova.

Konkrétní parametry aktivit, včetně zdrojů pro realizaci a odpovědných subjektů, budou součástí Akčních plánů SRR ČR 21+.

Akční plán Strategie regionální politiky ČR

Akční plán realizace SRR (dále  „Akční plán“) je krátkodobým realizačním plánem, jehož cílem je rozpracování a konkretizace aktivit samotné Strategie regionálního rozvoje ČR a zároveň reaguje na aktuální potřeby v oblasti regionálního rozvoje České republiky.
Akční plán je naplňován jak finančními, tak nefinančními nástroji. Nejvýznamnějším finančním nástrojem pro realizaci Akčního plánu jsou Evropské strukturální a investiční fondy, tematické zaměření národních dotačních programů je širší a pokrývá i oblasti, které není možné z evropských zdrojů financovat (např. podpora cestovního ruchu). Akční plány jsou zpracovávány pro dvouleté období.

Územní dimenze

Územní dimenze je přístupem regionální politiky, jehož cílem je koncentrovat finanční prostředky evropských i národních zdrojů do specifických typů území. Územní dimenze tak zajišťuje co možná nejefektivnější využití disponibilních finančních zdrojů. Podporovány jsou jednak aktivity posilující konkurenceschopnost (v závislosti na rozvojový potenciál) ČR a také aktivity přispívající k vyrovnávání územních disparit (ve vztahu k vnitřní diferenciaci území a koncentraci problémů ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru).
Územní dimenze bude naplňována na úrovni ESI fondů dvěma způsoby, buď individuálními projekty prostřednictvím výzev zacílených na konkrétní typy území, nebo integrovanými projekty v rámci realizace integrovaných nástrojů.
Analýza disparit, rozvojových potřeb a růstového potenciálu je zpracována za problémové oblasti v Dohodě o partnerství. Na ni navazují operační programy a PRV, v rámci kterých byly identifikovány regionální problémy, rozvojové potřeby a priority, na které je následně zaměřena podpora fondů ESI pro období 2014–2020 v ČR.  „Jako východisko analýzy a identifikace potřeb byly využity národní rozvojové priority (NRP) pro období 2014–2020, které si ČR stanovila jako základ celého programovacího procesu 2014– 2020.“
Na základě Dohody o partnerství a programů byly analyzovány níže uvedené problémové oblasti. Na ty problémy, které mají územní rozměr, jsou řešeny v rámci jednotlivých typů územní dimenze.

• Dopravní infrastruktura a dostupnost/mobilita
• ICT infrastruktura
• Energetická infrastruktura
• Fungující trh práce
• Sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví
• Veřejná správa
• Ochrana životního prostředí
• Změna klimatu
• Moderní a kvalitní vzdělávací systém
• Efektivní výzkumný a inovační systém
• Konkurenceschopné podniky

Národní dokument k územní dimenzi

Národní dokument k územní dimenzi (NDÚD) navazuje na problémy stanovené Dohodu o partnerství a identifikuje konkrétní územní průměty relevantních programů ESI fondů na úrovni specifických cílů a opatření. NDÚD pro každý specifický cíl či opatření uvádí typ identifikované územní dimenze, aktivity, kterých se územní dimenze týká, rozsah územního zacílení, kritéria pro vymezení území, podklad pro vymezení a další podmínky, které musí být splněny (např. soulad se strategií).
Na základě provedených analýz byly identifikovány typy území či funkčních celků, v nichž je účelné řešit daný problém větší intenzitou podpory či cíleně soustředit podporu z ESI fondů z důvodů efektivnějšího vyřešení problému či posílení jeho potenciálu.
Metodický pokyn IN (MPIN) - využití integrovaných nástrojů upravuje

Typy území či funkčních celků

Alokace pro územní dimenzi

Integrované nástroje

V České republice je integrovaný přístup s využitím ESI fondů realizován prostřednictvím dvou integrovaných nástrojů – Integrovaných územních investic (ITI) a Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD).
Použití příslušného integrovaného nástroje je možné na základě zpracované a schválené integrované strategie, která musí primárně vycházet ze specifických cílů/opatření programů ESI fondů, identifikovaných pro daný typ integrovaného nástroje Národním dokumentem k územní dimenzi.
Integrovaná strategie musí být odvozena od stanovených závazných ukazatelů příslušných programů ESI fondů a přispívat k jejich naplnění. Dále musí respektovat popis problémových oblastí v Dohodě o partnerství a intervenční strategii programů, z nichž bude financována. Musí rovněž vycházet ze specifik a potenciálu řešeného území.
Alokace finančních prostředků na územní dimenzi, která je naplňována výše uvedenými integrovanými nástroji, vyčleněné v jednotlivých operačních programech a Programu rozvoje venkova, jsou uvedeny v Národním dokumentu k územní dimenzi. Přípravu a realizaci integrovaných nástrojů upravuje Metodický pokyn pro využití integrovaných nástrojů v programovém období 2021-2027.

• Integrované územní investice - ITI

Jsou nástrojem realizace územní dimenze v metropolitních oblastech / aglomeracích celostátního významu. Jedná se o nový nástroj uplatnění integrovaného přístupu s využitím Evropských strukturálních a investičních fondů, který je realizován na základě zpracované a schválené integrované strategie.
ITI jsou určeny pro metropolitní oblasti/sídelní aglomerace s koncentrací nad 300 tisíc obyvatel.
Cíl: posilování konkurenceschopnosti silně urbanizovaných území

• Komunitně vedený místní rozvoj – CLLD

Je veden Místními akčními skupinami (dále MAS) a je uskutečňován na základě integrovaných a víceodvětvových strategií místního rozvoje. Rozvoj je koncipován s ohledem na místní potřeby. Tento přístup v území MAS tvořeném správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli, kdy maximální velikost MAS nepřekročí hranici 100 000 obyvatel a nebude menší než 10 000 obyvatel.
Cíl: podpora rozvoje venkovského prostoru

Výzkum pro regiony v působnosti Ministerstva pro místní rozvoj

Priority výzkumu pro MMR:

• výzkum a vývoj v oblastech regionální politiky, cestovního ruchu, územního plánování, politiky bydlení;
• výzkum a vývoj, který povede k efektivnější návaznosti na Evropskou legislativu v rámci Národních orgánů pro koordinace.

V oblasti výzkumu se činnost ministerstva soustřeďuje na definování výzkumných potřeb, certifikaci metodik výzkumu, uplatnění výsledků výzkumu v regionech a současně i na podporu invence v regionech a obcích.
Gestorem výzkumu je na platformě MMR Odbor strategií a analýz regionální politiky a politiky bydlení. Ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR zajišťuje certifikace metodik výzkumu, vývoje a inovací v rámci výzkumných programů.

Manuál pro zpracování certifikované metodiky výsledků výzkumu, vývoje a inovací, stejně jako vzor smlouvy o uplatnění, akceptovaný formulář oponentního posudku nebo kontakty na odpovědné pracovníky, naleznete na oficiálním webu MMR.