Slovácko - turistická oblast
Slovácko je turistická oblast, vymezená na jihozápadě turistického regionu Jižní Morava, v okolí Hodonína a Uherského Hradiště. Patří částečně do Jihomoravského kraje a také do Zlínského kraje.
Dominující formou cestovního ruchu je v této oblasti turistika za lidovou architekturou a folklorem, vinařská turistika, turistika venkovského prostoru, rekreace u vody, turistická vodní přeprava a cykloturistika.
Charakteristickými marketingovými rysy této oblasti jsou:
- silný slovácký folklor
- významné kulturní a sakrální památky - Velehrad, hrady a zámky, Velká Morava
- Bílé Karpaty a jejich jedinečná a nepoškozená příroda
- Chřiby
- gastronomie - slovácká kuchyně, vinařství, slivovice
- Baťův kanál
- městská centra - Uherské Hradiště a Uherský Brod
- lázeňství - Luhačovice, Ostrožská Nová Ves
- historické osobnosti - Cyril a Metoděj, J. A. Komenský
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla vyhlášená v r. 1980 a rozkládá se na ploše 715 km2. Horský masív tvoří převážně ploché hřbety bez větších výškových rozdílů. Dlouhodobým osidlováním podhůří a svahů Bílých Karpat docházelo k postupnému odlesňování a vzniku zemědělsky využívané krajiny. Bílé Karpaty se rozkládají na jihovýchodě Moravy a existencí CHKO je dotčeno na 81 obcí či katastrálních území. Západní část představuje pahorkatinu až vrchovinu s mírnými, vzácně příkrými svahy a širokými mělkými údolími. Střední část je tvořena jedním nebo dvěma rovnoběžnými hřebeny, z nichž zejména na slovenskou stranu vybíhají četné postranní hřbety. Centrální a severovýchodní část má charakter hornatiny. Nejmenší nadmořská výška byla naměřena v nivě Moravy u Sudoměřic - 166 m, nejvyšším vrcholem je Javořina - 970 m.
Příroda byla velmi rozmanitá, dnešní stav představuje pouze zlomek někdejšího bohatství. Zřizování chráněných území bylo pomalé a mezitím některé lokality byly poškozeny nebo zcela zničeny. Více informací najdete na internetové adrese: www.bilekarpaty.cz
V turistické oblasti je na 85 chráněných přírodních památek a rezervací, např.:
Národní přírodní rezervace Čertoryje s mnoha druhy rostlin, patřícími do teplomilné vegetace a pestrým společenstvem stepních a lesních živočichů nebo
Národní přírodní rezervace Javořina o rozloze 178 ha, kde nalezneme pralesovité porosty javoru, buku a jasanu vzniklé přirozenou cestou a horskou smilovou louku.
Národní přírodní rezervace Jazevčí je krajinářsky velmi hodnotný komplex typických květnatých druhově bohatých luk v údolí Veličky poblíž Jamného potoka a také výskyt četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Národní přírodní rezervace Podrážky je rozsáhlým komplexem typických bělokarpatských luk s rozptýlenými dřevinami, především dubem, s výskytem desítek druhů orchidejí.
Národní přírodní rezervace Zahrady pod Hájem je komplexem luk a sadů na západním svahu kopce Háj a představuje významnou lokalitu výskytu orchidejí.
Pro pěší turistiku je zde několik naučných stezek - Javořinská, Květná, Lopeník, Modřansko nebo Šumárnická, pro milovníky tenisu nebo squashe jsou zde sportovní areály v Luhačovicích, Uherském Hradišti nebo Kyjově, je zde možná agroturistika ve Strání nebo Starém Městě u Uherského Hradiště nebo cykloturistické výlety - Bojkovický okruh, Horňácko, Objev u Hodonína a další a cyklotrasy Bílé Karpaty-Biele Karpaty, Uherský Ostroh-Dolní Němčí nebo Strání-Kamenná Bouda a jiné.
Jsou zde stále také živé folklorní tradice a kroj vlastní mnoho obyvatel. Ze známých folklorních slavností můžeme připomenout tradiční Jízdu králů ve Vlčnově, masopustní slavnosti nebo Svatovavřinecké slavnosti.
Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v ČR a nejnavštěvovanější na Moravě. Jsou zde příhodné klimatické podmínky, malebné údolí, blízká přehrada a dobré kulturní zázemí. Léčí se zde nemoci horních cest dýchacích, trávicího ústrojí a pohybového aparátu. Každoročně se zde konají kulturní akce, jako např.hudební festival Janáček a Luhačovice nebo přehlídka komorních divadel Divadelní Luhačovice. Více informací najdete také na internetové adrese: www.lazneluhacovice.cz
Lázně Hodonín vznikly jako malá lázeňská léčebna v r. 1979, která byla součástí lázeňské organizace Luhačovice. Přírodním léčivým zdrojem je jódobromová voda s vysokým obsahem jódových solí a nízkou mineralizací a patří mezi nejkvalitnější vody svého druhu v Evropě. Více informací na internetové adrese: www.laznehodonin.cz
Najdeme zde také Lázně Ostrožská Nová Ves, kde hlavní léčebnou procedurou jsou sirné koupele. První zmínky o lázních sahají do r. 1903 a z malých lázní byla vybudována postupně dnešní zařízení. Více informací také na: www.laznenovaves.cz
Je zde několik významných vinařských oblastí.
Bzenecká vinařská oblast je druhá nejmenší na Moravě o rozloze 365 ha. Hlavní pěstovaná odrůda je Ryzlink rýnský.
Kyjovská vinařská oblast je malá, typicky severní oblast o velikosti cca 400 ha, kde se daří raným odrůdám typu Muller-Thurgau, Ryzlink a Rulandské. Vinice jsou chráněny před studenými větry vrchy Ždánického lesa a Chřibů. Za nimi se nachází viniční hory Ždánic, Archlebova a Žarošic. Víno se pěstuje ovšem také v okolí Kyjova.
Mutěnická vinařská oblast má rozlohu okolo 850 ha. Vinice jsou roztroušeny v rozmanitém kopcovitém terénu a tvoří přechod mezi jižními a severními oblastmi. Na každém kopci se pěstují jiné odrůdy, z nichž žádná výrazně nepřevládá. Turisticky nejzajímavější lokalitou jsou Čejkovice, kde se ve tvrzi z r. 1232 nacházejí vinné sklepy.
Strážnická vinařská oblast leží na svazích Bílých Karpat. Výhodou oblasti je jílovitá půda, která zadržuje vodu a dodává révě vláhu. Rozloha oblasti je 600 ha. V minulosti se zde pěstovala odrůda Kadarka bílá. Z dnešních odrůd dosahuje nejvyšší kvality Rulandské bílé, ale vysoce hodnocené je i Rulandské šedé, Müller-Thurgau a Chardonnay. Známým vinařským střediskem oblasti je Blatnice pod sv. Antonínem, kde se vyrábí známkové víno Blatnický Roháč.
Uhersko-hradišťská vinařská oblast je nejvýchodnější a nejsevernější oblastí. Svojí rozlohou 165 ha je i nejmenší. Vinice jsou roztroušeny v kopcovitém terénu a nevytvářejí žádný ucelený komplex. Víno díky vysoké nadmořské výšce dozrává pomalu a díky tomu se mohou v hroznech tvořit aromatické látky. Proto jsou zdejší vína chuťově jedinečná a nezaměnitelná. Zdejší půdy vyhovují odrůdám Müller-Thurgau a Muškát, ale najdeme zde i odrůdy červeného vína, které hlavně ve Zlechově dozrávají do vysoké jakosti a jsou vhodné k archivaci.
Vinařská oblast Podluží má rozlohu okolo 500 ha. Vinice a vinařské obce leží převážně v údolí řeky Moravy, kde je častý výskyt jarních mrazíků. Proto se zde mohou pěstovat pouze odolné druhy vinné révy, jako jsou Ryzlink rýnský a vlašský, Frankovka Zweigeltrebe.
Nejznámější hora s vinicemi je Nechory u obce Prušánky.
Baťův kanál je víceúčelové vodní dílo, které ve třicátých letech 20. století nechal vybudovat Tomáš Baťa na řece Moravě mezi městy Uherský Ostroh a Otrokovice. Jeho základem je 50 km dlouhý plavební kanál s množstvím zdrží, jezů a plavebních komor. Na něj navazuje systém závlahových kanálů. Na svou dobu technicky dokonalé vodní dílo sloužilo kromě přepravy nákladu i k zavlažování okolních luk a k regulaci kolísavého průtoku řeky Moravy. Dnes se využívá k rekreačním účelům.
Hrad Buchlov stojí na jednom z nejvyšších kopců pohoří Chřibů nad městečkem Buchlovice. Náleží k nejznámějším a nejstarším středověkým hradům na Moravě. Byl vybudován na ochranu obchodní cesty přes Chřiby a je skvělou ukázkou středověké opevňovací techniky. Později se stal sídlem správy královských lesů a lovčího. Hrad nebyl nikdy dobyt.
Zámek Buchlovice je skutečnou perlou moravské architektury. Barokní zámecký areál tvoří dvě proti sobě stojící půlkruhové budovy s bohatou výzdobou, vystavěné ve stylu italské vily. Součástí komplexu je unikátní terasovitá zahrada francouzského typu a anglický park, kde rostou vzácné staré stromy.
Zámek Nový Světlov býval původně opevněným středověkým gotickým hradem. V pohádkový zámek obklopený anglickým parkem se změnil renesanční přestavbou a pozdějšími úpravami ve stylu tudorské gotiky. V objektu je umístěna stálá expozice muzea Bojkovicka, kde jsou archeologické nálezy z Bojkovic a okolí, výrobky bojkovických hutí a ukázky zaniklých řemesel a cechů.
Velehrad s areálem kláštera s bazilikou a lapidáriem patří k největším a nejhodnotnějším klášterním stavbám na Moravě. Je to zároveň nejvýznamnější moravské poutní místo a je úzce spjato s cyrilometodějskou tradicí. Kult slovanských věrozvěstů činí z Velehradu pojem známý daleko za hranicemi našeho státu. Raně středověký klášter cisterciáků byl založen již v r. 1205 a prošel řadou přestaveb. Současný klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie vytváří rozsáhlý barokní komplex s pozůstatky románsko-gotických staveb.
Historie města Uherské Hradiště souvisí s jeho strategickou polohou. Bylo určeno k ochraně hranice proti Uhrům a důležité obchodní cesty ze západu na východ. Vzniklo na ostrově s kaplí sv. Jiří a mělo od počátku dvě náměstí. Z významných budov je třeba uvést budovu františkánského kláštera, farní kostel, historickou lékárnu, kterou navštívil Josef Mánes nebo barokní kašnu a morový sloup.
Od roku 1272 byl Uherský Brod královským městem, ale osada zde existovala již od 11. století. Dochovaly se zbytky hradeb a jedna městská brána - Zámecká. K významným památkám patří renesanční nádvoří Panského domu z r. 1512, kostel sv. Jana Křtitele s freskami z 15. století, radnice z 18. století a farní kostel od italského architekta D. Martinelliho.
Dále si můžeme prohlédnout zajímavé památky a stavby v Napajedlech, Kyjově nebo Strážnici či Veselí nad Moravou.